2 roky na cestách, 17 nejzásadnějších myšlenek

zachranar na cestach, lod, filipiny, skladaci kolo, cestovatel

Jak jsem se dostal k cestování

Od útlého věku jsem se rád toulal po okolí a s rostoucím věkem postupně rostla i vzdálenost toulání.

Následoval jsem společenský vzorec a vystudoval zdravotnickou školu. Hlavně abych měl alespoň tu maturitu, protože bez maturity si přece v životě pořádně neškrtnu (samozřejmě už vím, že je to blbost, naštěstí mě škola bavila). Navázal jsem studiem na vyšší odborné škole v Praze obor Zdravotnický záchranář. První rok denního studia byl bohužel finančně neudržitelný. A tak nastal zlom a práce v nemocnicích při dálkovém studiu další dva roky. Tehdy jsem poprvé zjistil, jak jednoduché může být profesní vyhoření jako zdravotní sestra. Nesprávný kolektiv, papírování, únava ze střídání nočních a denních směn…Od té doby chovám velkou úctu ke všem, kteří takto žijí dlouhé roky.

Naštěstí po studiu přišla nabídka práce na vysněné záchranné službě v blízkosti domova v Havířově. Pocit dobře odvedené práce, zachránit (prodloužit) někomu život, to byla a je nádhera. Do toho dobrovolničení pro Český Červený kříž, lektorování první pomoci, psychologická první pomoc. No a jednou za rok 3 týdny vytoužené dovolené prožité cestováním na motorce po Evropě.

 Tohle vydrželo 6 let. Po dvou letech ve vztahu s krásnou mladou slečnou jsem se rozhodl přestěhovat do hor, změnit zaměstnavatele. Bohužel jsem v nové práci nezůstal dlouho díky neférové kolegyni. Ta mi kvůli osobní nesympatii zařídila nečekaný vyhazov ještě ve zkušební době. Kdo ten pocit zažil tak ví… A tak došlo k dalšímu zlomu, kdy jsem se pokoušel vracet zpět do starých kolejí. Další rána následovala brzy a místo založení rodiny přišel rozchod. To byl rok tuším 2015. Logicky jsem začal přemýšlet co je špatně.

Naštěstí jsem čerpal inspiraci na moje toulky s motorkou z různých cestovatelských článků. Následovaly cestovatelské festivaly Slow travel festival nebo Kolem světa. Také knížka o tom, jak se připravit na cesty s názvem Travel Bible dost pomohla ( stačí klikout na odkaz a mrkněte o čem to je 🙂 Obklopování se podobnými blázny jako jsem já, mi pomohlo získat důležité informace a začal jsem přemýšlet častěji o cestování po světě. Nakonec jsem bral jako výhodu, že nemám žádné závazky. Napřed jsem ztrátu zaměstnání i přítelkyně vnímal jako prohru, katastrofu, poté už jsem na to hleděl z pozice – fajn, tak co mi tahle ne úplně příjemná situace umožňuje začít dělat.

V roce 2016 jsem začal šetřit na cestování, prodával téměř vše a nakupoval už jen vybavení na cestu, například v mém oblíbeném obchůdku Pod 7 kilo. Ale zároveň jsem přijal šanci stát se profesionálním hasičem v naději, že třeba to bude má budoucí cesta. Stal se opak, práce hasiče mě bavila, ale nedostal jsem možnost využít na plno svůj potenciál – zejména ten zdravotnický. A když byl problém vybrat dovolenou v ročním období, jaké jsem si přál, tak bylo jasno. Mizím do světa ještě něco zažít!

Vymýšlel jsem spoustu variant, jak to uchopit, čím vyrazit, nakonec došlo na skládací kolo a projekt Záchranář na cestách. Proč jsem vybral skládací kolo se můžete dočíst v článku zde . A proč Záchranář na cestách? Záchranářství se pro mě stalo životním stylem, něco, bez čeho nechci být. A tak v každé zemi navštěvuji kolegy záchranáře a hasiče abych zjistil, jak to u nich chodí a byl mezi svými + na památku měním nášivky z uniformy. Myslím, že spojení cestování a potkávání lidí v jiných zemích se stejnou zálibou či profesí je velmi zajímavé a přínosné v mnoha směrecha super ledoborec!

Hora fuji, skládací kolo, japonsko, zachranar na cestach
Se skládacím kolem i do Japonska 🙂

Před dvěma lety

Níže najdete soupis zemí a pár poznámek, které se mi k zmíněné zemi pojí.

Psal se rok 2017, konkrétně 1.června a já se zpožděním po úmrtí mojí oblíbené prababičky i dědy vyrazil přes Evropu do Turecka a dále na východ.

Prababicka a zachranar na cestach
Prababička, která mě vždy v tom co dělám podporovala
  • Turecko – první známky jiného světa v podobě Tureckých záchodů, modlitby z reproduktorů šířící se ranním městem.
  • Gruzie – nádherné hory, zelené louky i vrcholy pokryté sněhem, historická vesnička Ushguli, policejní eskorta, neférový přepravci sdírající cizince.
  • Arménie – první odložení kola a výlet pěšky do kopců bývalého městečka ve skalách či hrad Tatev, stopnutí vojenského autobusu u náhorního Karabachu, podezření na špionáž ze strany hasičských kolegů.
  • Írán – čaj, kontakt na teď už nového kamaráda nejvýraznější kulturní rozdíl spolu až s neskutečnou pohostinností místních, teplo a nutnost nosit kalhoty i na kole, náhodná účast v mezinárodní expedici na nejvyšší horu Íránu jménem Damavand a také první přepadení.
  • Turkmenistán – nejméně příjemní lidé, všudypřítomná korupce, chybějící asfalt, stopování v poušti, jediný stát, odkud nemám záchranářskou nášivku a nejúžasnější místo, které jsem navštívil zvané Brána do pekla.
  • Kazachstán – obrovská pustina i poušť s občasnými městy, 40 hodin jízdy vlakem s místníma pouští bez klimatizace, nádherný kaňon Sharyn nebo Expo 2017 v Astaně.
  • Kyrgyzstán – přírodou zatím nejkrásnější země, malé kopce, řeky, obří jezero Issyk Kul, barevný kaňon, pláže, pastviny, vysokohorské štíty, noc i den prožitý s tradiční rodinou v jejich jurtě, 2 denní obavy z přepadení po varování místních.
  • Rusko – něco jako ČR před pár lety, podobný jazyk, ceny, chování, břízy, krásné jezero Bajkal a 2x reportáž v Ruské televizi i novinách, první problémy s kolenem v zimě, jízda Transsibiřskou magistrálou.
  • Mongolsko – náhodné setkání s česky mluvícím Mongolem, nádherná příroda, pálenka z mléka z palírny v jurtě, stanování na vrcholku pouštní duny v Gobi, problémy s hostely a první sníh.
  • Jižní Koreaprvní let letadlem v životě, opravdu ostré pokrmy až jsem brečel, moje nejoblíbenější kuchyně, Ninja cyklisti, nejluxusnější cyklostezky, jízda hasičskou lodí, přátelští lidé, co neumí moc anglicky.
  • Japonsko – hned první den útěk před policií, obchody 7/11, předloktí překřížené do tvaru X jako symbol, že je něco zakázané, vulkán Fuji, les sebevrahů, japonský kamarád, jízda Shinkanzenem, úžasné pozvání z ulice přes luxusní restauraci až do spaní v tradičním japonském obydlí díky pozdravu na ulici a milému japonskému páru, náhodné setkání s přáteli z Litvy v Tokiu, luxusní záchody!!!
  • První návštěva ČR na 14 dnů pro vyzvednutí freedive vybavení na Filipíny. Setkání s rodinou, přáteli, první cestovatelské přednášky a poznání budoucí nejlepší kamarádky.
  • Filipíny – freediving, stal jsem se instruktorem a zamiloval se do nádechového potápění, lítaní ve vodním světě,  41m na nádech, 5:15 zadržení dechu, 1x ztráta vědomí, čtyřměsíční stavba vlastní Filipínské lodi, nejlepší dovolená s ženskou, co jsem kdy zažil a nové zjištění, že mě to baví daleko více se správnou holkou, cestování po ostrovech na kole, skútru, motorce, ušní záněty, celotělová infekce od mušky NIK NIK, neskutečná 43 denní plavba na mé lodi přes Filipíny, pokus o potopení lodi místníma, odpadky všude, dobrovolník pro místní záchrannou službu.
  • Nový Zéland – moje přestavba dodávky a následný život v ní, nádherná příroda, dlouhé čisté pláže, velmi ostré a nebezpečné slunce, 4 roční období několikrát za den, pozemky všude kolem soukromé a oplocené, spousta cestovatelů s batohem a dodávkami, spousta pravidel na kempování, možnost začít svým způsobem jakoukoliv práci, velmi milí místní lidé, přátelští ale zároveň obtížné se stát přáteli či poznat místní holku, nová práce ve výškách, nový přátelé z ČR, země bez nebezpečných zvířátek.
  • Druhá návštěva ČR na 1 měsíc – návštěva přátel, rodiny, těžší onemocnění po celou dobu, zbytečně extrémní množství přednášek, nedostatek energie i elánu, české pivo i krásné holky.
  • Pokračování na Novém Zélandu – potíže odpracovat dostatek hodin a vydělat dostatek peněz na další cestování, stesk po ČR, ztráta nejlepší kamarádky, opětovné hledaní sám sebe, rezignace, přátelský český pár, chladné ufoukané a vlhké počasí, já to dám, už ať zase cestuji!

Shrnutí myšlenek z cest

1. Pohostinnost lidí

Už cestování na motorce Evropou mi otevřelo oči. Poznal jsem, že ačkoliv v každé zemi se najdou lidi zlí, tak převažují ti lidi hodní, někdy až neskutečně milí. To se mi během cesty zatím jen potvrdilo. Touha místních lidí mi pomoct je ohromující a inspirující ačkoliv mě vůbec neznají!

Stara pani v Kyrgyzstanu se usmiva a v ruce drzi ceskeho krtecka
Kouzelná babička uprostřed hor v Kyrgyzstánu.

2. Domov je jen jeden

Dost se mi změnilo myšlení. Teprve potom, co jsem opustil svou vlast mi došlo, co mi chybí, čeho si v ČR vážím (rodina, bezpečí, pitná voda, mateřský jazyk, humor, pivo, české ženy, krásná příroda, svoboda….) a proč bude domov na vždy jen jeden… 

3. Minimalizmus

Taky priority jsou jiné. Nekupuji si nové hmotné věci, není pro ně prostor a ani je nepotřebuji, dokážu být šťastný i tak. Snad to tak bude mít i budoucí partnerka 😀 .Už 2 roky se veškerý můj majetek vleze na skládací kolo, ale jaký jsem si užil zajímavý život.

skladaci kolo, zachranar na cestach, Kyrgyzstan, tern, cestovatel
Vše materiální, co potřebuji k životu se vleze na skládací kolo, a co u vás?

4. Radost z maličkostí

Radost mám pokaždé, když udělám šťastným někoho jiného, najdu čistý záchod, dám si sprchu, naberu pitnou vodu, najdu hezké a bezpečné místo na spaní, potkám přátelské lidi, sním něco teplého k jídlu, pěkný výhled, naučím se něco nového, či jiné zdánlivé maličkosti, které mi můžou udělat krásnou chvíli.

5. Realita na vlastní oči

Je mi příjemné být bez každodenního vlivu televize, rádia a podobně, dělám si názor sám, na základě prožitých skutečností. Každodenní potkávání či pozorování lidí kolem, jiné kultury či náboženství mě ohromně inspiruje a získávám příjemný pocit nadhledu.

6. Kdo jsem?

Poznávám hlouběji sám sebe, musím řešit větší či menší komplikace v cizích zemích. To mě dělá následně silnějším a přidává na sebevědomí, že jsem schopný zvládnout věci, o kterých jsem ani netušil. Ale pozor! Někdy to poznání dost bolí a nebo to není úplně příjemné zjištění!

hora Taranaki, bezim, zachranar na cestach, Novy Zeland, cesta, sopka
Celeživotní marathon s otázkou – Kdo jsem?

8. Komunikace

Také neznalost cizího jazyka nemusí být tak nepřekonatelný problém. Když jsme se obě strany chtěli domluvit, domluvili jsme se jakkoliv, neřešili jsme gramatiku, jen chuť druhému porozumět je potřeba oboustranně, což platí i obecně v komunikaci.

9. Návraty domů

Návštěva domoviny na pár týdnů mě později zpět v zahraničí pěkně dlouho vrtá hlavou, a ne jednou mě napadlo, že se vrátím. Takže návštěva domova může být v určitých ohledech dost nebezpečná…

10. Deník

Každý den si píši deník, kde zapisuji aktuální pocity, příběhy, nápady a kdo ví, třeba se časem o to podělím i s ostatníma. Je pro mě zajímavé si občas detailně připomenout některá dobrozdružství a postřehy.

11. Mobil, dobrý sluha ale…

Mobilní pandemie je šílená. Mobil je jedna z mojich nejužitečnějších pomůcek moderního cestování, ale zároveň dokáže brát kouzlo a atmosféru krásným místům a chvílím. Občas se taky přistihnu ve snaze zachytit co nejlepší záběr na video nebo foto, místo toho, abych si magické místo napřed užil. Je samozřejmé si místa zvěčnit krásnou fotografií. Ale přijde mi trochu smutné pozorovat lidi, kteří přijdou, udělají pár krát selfie a odcházejí, aniž by se místem reálně kochali.

korea, do kroju oblecene zeny textuji na mobilu
Mobilní pandémie…

12. Ochrana přírody

Problém ničení planety je fakt veliký. Například jsem začal u sebe omezovat pořizování plastů v rámci možností, žádné sáčky na ovoce či zeleninu, brčka do láhví či podobné jednorázovky. Ono to je dobrý vynález, pokud se s ním zachází opatrně. Třeba vidět plasty a jiný odpad všude kolem mě v moři, na pláži, hladině i pod hladinou je dost zdrcující, a je toho daleko daleko více.

Odpadky na pisecne plazy Filipiny
Realita bohužel nejen na Filipínách…

13. Samota

Zažil jsem neskutečné pocity štěstí a taky pocity osamění, které nyní převažují. Zjistil jsem, že potřebuji každodenního přítele. Někoho, komu na mě záleží, můžu sdělit vše a zároveň cítit, že i tomu druhému jsem prospěšný. Taky mi chybí láska a sex. Aktuálně cítím nedostatek toho všeho, a nejspíš i proto teď nemám veselé usměvavé období, ale pocit rezignace. I tohle u mě evidentně patří k sólo cestování a chci to změnit 🙂

zachranar na cestach, opusteny ostrov, filipiny, maceta, zapad slunce, marek
Na opuštěném ostrově v srdci Filipín.

14. Čas

Čas! To je teď pro mě čím dál důležitější v životě. Věřím, že dokážu najít pro mě ideální poměr mezi prací a zároveň neztratím vládu nad svým časem.  Nepotřebuji k životu vydělávat hromadu peněz, ale najít ideální poměr a taky správnou osobu, která to bude vnímat podobně jako já. Za 6 let na záchrance si pamatuji pár výjimečných výjezdů, pár týdnů dovolené. Zbytek si pořádně nevybavuji. Ale za poslední 2 roky na cestě mám pocit, že jsem zažil více než za dosavadní život!

zachranr na cestach, filipiny, sedim v bambusove stavbe a divam se do zatoky
Čas…

15. Zdravíčko

V ČR máme opravdu jeden nejlepších záchranářských systémů na světě, a zrovna jako Záchranář na cestách vím, o čem mluvím. Ani ten nejlepší systém nemůe zaručit, že pomoc přijede v čas. Proto je více než vhodné, aby jsme všichni uměli první pomoc a v ČR pomůže i aplikace Záchranka!!! Dokud jsme zdraví, berem to jako samozřejmost, alkohol, cigárka a jiné ničení těla. Když nám ale zdraví chybí, je z toho priorita číslo jedna. Zdraví máme jen jedno!

korea, zachranari a hasici, navsteva, zachranar na cestach
Hasiči i záchranná služba v jednom – Jižní Korea

16. Jděte do toho!

Cestování chci doporučit. Ideálně zodpovědné cestování s ohledem na přírodu i lidi. Na výběr je ze spousty možností, jak cestování pojmout. Věřím, že takového rozhodnutí nebudete z dlouhodobého hlediska litovat, stejně jako já, změní vás to!

zachranar na cestach, Turkmenistan, brana do pekla, Darvaza, devold, norska moda, ohen, cestovani
Výzva přijata!

Text zde uvedený je MOJE realita. Evidentně nejen úžasná, ale zároveň to beru jako nejzásadnější rozhodnutí, které kdybych neudělal, litoval bych do konce života!

Co bude dál?

Aktuálně pracuji na Novém Zélandu jako lezec, pro mnoho lidí vysněná destinace. Pro mne možnost vydělat peníze na další cestu, ale za cenu nepohodlí jak psychického, tak fyzického. Nicméně další obrovská škola života!!! 

Koncem roku mi vyprší working holiday víza, procestuji jižní ostrov Zélandu a pak? Cesta na kole Austrálií a nebo dalšími státy Asie? Instruktorský kurz jógy v Indii? Návrat domů či plavba na plachetnici oceánem? Nebo rovnou směr Jižní Amerika, čí útěk do divočiny v Kanadě? 

Netuším, co bude zítra, ale těch nápadů je dost, tak uvidíme, co bude v dalších letech 🙂

Děkuji všem, kteří mě občas v tomto sdílení podporují, snad si na tom každý najde to svoje.

Nový Zéland, maják, Taranaki, záchranar na cestach
Maják s horou Taranaki na krásném pobřeží Nového Zélandu

17. Závěrečná myšlenka

Cestovat sám je podle mě jednodušší než s někým. Menší zodpovědnost, svoboda rozhodování, jednodušší kontakt s místními lidmi, kteří se jednotlivci nebojí tolik otevřít či pomoct narozdíl od skupiny dvou a více lidí. Dokud jsem cestoval každý den jinam, řešil co budu jíst, kde spát a cesta ubíhala, tak mě samota tolik netrápila. Poslední dobou, když se zasekávám na jednom místě, už jsou pocity jiné. Krásné okamžiky a místa bez někoho, s kým bych to sdílel občas vnímám, jako by se to nestalo nebýt fotek. Sdílení přes internet mi dává alespoň částečný pocit, že jsem tam s někým byl. Také možnost inspirovat další mě baví.

Teprve před pár dny jsem viděl poprvé film Útěk do divočiny – Into the wild, a tam to bylo řečeno hezky – Štěstí je skutečné, jen je-li sdíleno. Hodně lidi se nechá ovlivnit tím co řekne někdo jiný, ať už z televize, přátelé, škola, rodina, partner či jakýkoliv další vliv společnosti. Pamatujete na pocit, když jste na základní škole při počítaní náročného přikladu přišli na stejný výsledek jako kamarád vedle? Tak teď to mám stejně. Dva roky poznávám sám sebe, aktuálně procházím dalším psychickým očistcem a zjišťuji, že někdo, kdo mi přijde docela cestovatelsky podobný, přisel na stejný výsledek.

Chrisův příběh byl zajímavý, ačkoliv bohužel s předčasným koncem. Ale ten konec máme zatím všichni lidi stejný. Jen doufám, že u mě smrt ještě chvíli potrvá, a zase se mi do cesty připlete slečna, která se mnou bude chtít sdílet veškeré dobrodružství, ať už na chvíli, občas nebo na pěkně dlouho. Tak kdo se přidá? 😀

A lahůdka na závěr – sestříhané video z dosavadní celé cesty zde. Pokud se líbí, přihlašte se na youtube k odběru, nebo sledujte můj instagram či facebook.

Děkuji za Váš čas 🙂

 

Dále by vás mohlo zajímatChcete poslat pohled z cest?

EXPO 2017 Astana – Kazachstán

EXPO 2017 Astana – Kazachstán

Moje putování na skládacím kole je hlavně  o přírodě a krásách kolem. Začátkem cesty jsem si nepřipouštěl, že bych po cestě navštívil výstavu jako je EXPO. Ale čím jsem byl blíže Astaně, tím více mi to vrtalo hlavou. Konec konců, chci, ať je moje dobrodružství co nejpestřejší, takže nakonec proč ne, když už jsem tady. Jako bonus jsem si vybral den, kdy zde má hrát světoznámý DJ David Guetta tak to je dva v jednom.

Lístek jsem koupil přes internet za 4000 tenge, což je asi 280kč – na celodenní vstupné to jde.

Brány otvírají asi v 9:30, přijíždím kolem 10hod. Astana ač nové a moderní město moc nepodporuje Angličtinu, dokonce to zde mají Kazachsky, takže i Rusové mají občas problémy 🙂

Téma letošní výstavy je FUTURE ENERGY – energie budoucnosti. Téma se týká všech, nicméně se přiznám, že mě to až tak nelákalo. Celému areálu dominuje uprostřed stojící Kazachstánský pavilon ve tvaru koule. Uvnitř je několik pater zobrazujicí veškteré možnosti získávání energie. Je to samozřejmě TOP pavilon, velký, moderní. Při procházení jednotlivých pater byla možnost shlédnout množství statických i dynamických ukázek, do některých byli zapojeni i návštěvníci. Klasiku jako tvorbu energie šlapáním na kole doplňovali větráky simulující různou sílu větru, solární ovládání autíček a podobně. Asi nejzajimávejší  ukázka byla ze zdejšího cirkusu, kdy dva mladící běhali po kovové konstrukci, která se točila rychle dokola (viz. video https://youtu.be/z3JwoquYW1Q )

 

Kolem hlavního pavilonu byli rozmístěny další velké budovy, které se dělili uvnitř na jednotlivé sekce pro další státy. Během jednoho dne je téměř nemožné navštívit vše, protože u vetšiny vstupů se tvoří fronty. Asi nejdelší čekací dobu měla Jižní Korea – 60min. Uvnitř totiž pouštěli animovaný film, do kterého vstupovali živý účinkující, což dostalo jiný zajímavý rozměr. Jinak jsem navštívil pavilony zemí, kam se ještě chystám, ale nic zajímavího jsem se nedověděl, ale potěšujicí je, že tam umí vyrobit energii, ikdyž jsem to tak trochu očekával 😀

Český pavilon jsem nechtěl vynechat a navštívil jej ze začátku. Dal jsem se do řeči s krajany, kteří zde pracují většinou celé 3 měsíce. K prodeji je zde porcelán, krteček, becherovka a pivo. Na pivo z České Republiky jsem se moc těšil, ale cena asi 140kč na půl litru mě donutila nechat si zajít chuť… V pavilonu je zavěšeno malé sportovní letadlo a taky létající kolo. Pavilon byl pojat docela technicky.

Slovenskému pavilonu dominovala ve středu umístěný obytný mini modul, který je mobilní, krásný a 80 000 euro drahý 😀 Taky zde je pozadí Lomnického Štítu, u kterého byla možnost se vyfotit.

U Rakušanů byla zajímavá část zejména pro děti se spoustou možností jak vyrobit energii a uvést různé věci do pohybu.

U Poláků jsem byl trošku zmatený, nic dominantního jsem zde nenašel…

Většina výstav států byla spojená s problematikou energie a jen občas jsem zahlédl něco vyjmečného a zajímavého.

Opakem byly tématické pavilony, které k mému údivu byly skoro prázdné. Přitom u každého exponátu či úseku stál mladý chlapec nebo dívka a s úsměvem dokolečka opakovali naučené informace. Ve spoustě částí byla možnost se aktivně zapojit, přirovnal bych to k moderní naučné stezce. Toto mě velmi bavilo, spousta prezentací, zajímavých ukázek a efektů za použití laseru, hudby a světel. Opakovaně se mi stalo, že jsem byl jediný anglicky mluvící návštěvník, a tak jsem měl často osobní průvodkyni.

Večer měl zde vystoupit světoznámí DJ David Guetta. S batohem na zádech jsem procházel tématickým pavilonem těsně před zavýračkou, už se loučím s osobní průvodkyní a odcházím. V tom se na zmnou opět rozběhne průvodkyně, že se bavili s ochrankou a jestli náhodou nejsem taky DJ, protože v mojem batohu šel vidět obrys něčeho placatého a kulatého. Po dlouhé době mi bylo opravdu blbé říct někomu ne, ale s úsměvem i lístostí jsem jim oznámil, že obrys tvoří kšiltovka a bohužel DJ nejsem. To zklamání v jejich tvářích vidím ještě teď, ale mě pobavili ještě na několik minut poté 😀

Jídlo je zde cenově dostupné, asi kolem 100-150kč za oběd. Já se ve Slovenském pavilonu potkal s Lukášem, který to tam má na starost po technické stránce, a vzal mě do restaurace, kde jsem taky zaplatil asi 100kč, ale mohl jsem si přidávat dle libosti – prostě lokálové mají většinou užitečné info 🙂

Večerní koncert byl zajimavý, spousta lidí, našel jsem si místo ze strany na popelnici, odkud jsem měl hezký výhled spolu s dalšími, co měli stejný nápad.  A to vydrželo až téměř do konce, než příšla slečna, která chtěla, ať slezeme a pak zašla pro policii, přišlo 6 příslušníku a důležitě jsme byli vyzváni, ať slezeme – btw. celou dobu byli další hlídky asi 2 metry od nás 😀 no marné…

Návštevy výstavy EXPO 2017 v Astaně nelituji, ba naopak. Dověděl jsem se spoustu zajímavých informací, a taky mi bylo připomenuto, jak výrazně se doba mění a k prezentaci se používají technologie, o kterých se mi kdysy ani nesnilo.

Asi bych kvůli této výstavy necestoval přes půl světa, ale být to někde poblíž, neváhal bych a udělal si výlet 🙂 Je spousta zajímavých možností jak vytvořit různé druhy energie, tak už jen doufat, aby většina vešla do praxe co nejdříve 🙂

 

Odkaz na video EXPO 2017 – youtube

 

pozn. Video jsem původně neplánoval, takže není až tolik materiálu, nic méně jsem chtěl umožnit nahlédnout Vám všem, kteří na takové akci nebyli, jak to tam vypadá 🙂

 

Jak si poradit s tvz. „tureckým“ záchodem?

Jak si poradit s tvz. „tureckým“ záchodem?

 

Turecký záchod – díra v zemi nebo keramicky či jinak vytvořený prostor k vykonání přirozené lidské potřeby – vyprazdňování. Osobně mám moc rád soukromí na čistých a voňavých záchodech, ačkoliv nepatřím k těm, kteří tam tráví vice času, než by bylo potřeba. Znám lidi, kteří si zde čtou, milostně dopisují přes mobil nebo dokonce pobývají s jídlem v ruce 😀

Při cestě na východ jsem věděl, že dojde ke dvoum nevyhnutelným situacím, na které jsem se snažil psychicky připravit.

Vykonání potřeby v přírodě a právě na „tureckém“ záchodě. Evropská toaleta je nezdravá, protože při ni zaujímáme nevhodnou pozici pro vylučování. Už od dávných dob je přirozenější onu činnost provádět v hlubokém dřepu. Jenže Evropská varianta je pohodlnější a pro nás běžná, a cokoliv jinak je divné a nenormální. Ve vlaku přes Kazachstán jsem našel I kombinaci, tzn. náš „evropský“ záchod s možností si na něj i dřepnout.

Některé „turecké“ toalety jsou velmi krásné, čisté, opatřené klasickám splachováním i hadicí, kterou si následně můžete oplachnou zadek i ruku( ruce ). Jinde splachování není žádné, nebo se provádí konvicí či jinou nádobou, ve které má být voda. Toaletní papír se zde většinou nepoužívá nebo se hází do koše či sáčku vedle. Zdejší odpadní system, je li přítomen, totiž není uzpůsoben na toaletní papír a ucpal by se.

 

V Evropě si stolici vtíráme do kůže toaletním papírem, v Asii užívají levou ruku a vodu pro očistu těchto partii. Obojí nic moc, ideální podle mě je nějaká kombinace obojího, když je ta možnost 😊

 

 

 

 

 

Během používání jsem si přišel na pár drobností, na které si dávám pozor.

1. Opravdu už musím?

2. Dostatek toaletního papíru sebou a taky nějakého sáčku na použitý toaletní papír pokud by tam nebyl.

3. Zabezpečit veškeré předměty v kapsách proti vypadnutí – fakt netoužíte potom hrabat se v ….však vy víte v čem 😀 a hledat tam mobil, klíče od auta či jiné cennosti 😀 navíc to kolikrát ani nejde pro nepřístupnost dopadiště…

4. Nalézt pokud možno neznečíštěnou a uzaviratelnou kabinku, v lepším případě osvětlenou a uzamykatelnou.

5. Znovu zkontrolovat všechny předměty v kapsách zda nevypadnou!!!

6. Přesvedčit se, zda je toaleta stabilní. (v horách se mi stalo, že plechy a klády se vyklaly nad jámou tolik, že hrozilo reálné koupání v močálku podemnou)

7. Je čím spláchnout? – je fajn mít k dispozici konévku s vodou pro různé účely 😀

8. Povolit oblečení a pokud možno si ho držet tak, aby nepřišlo do kontaktu s často mokrou podlahou.

9. Ustavte si nohy na drážky pokud jsou přítomny a zaujměte opravdu hluboký dřep. Pouhý podřep je špatně a nedojde u něj k dostatečnému uvolnění pro defekaci, taky je to více fyzycky namáhavé.

10. Přesvěčte se, zda v dráze mezi dopadovou plochou a vaším zadkem není překážka typu sandále, kousek šatů či jiného oděvu.

11. Připraveni? Uvolnit se a nechat gravitaci a střevní peristaltiku ať udělají, co mají…

12. Když je po všem, užijte zvolený prostředek pro provedení očisty řitního otvoru.

13. Spláchněte a ukliďte si po sobě. Pokud jste použili konev s vodou, je vhodné, aby jste ji zašli naplnit a přinesli zpět.

14. Konev nepoužívejte pro jiné účely…

15. Ujistěte se, že si na oděvu, obuvi či jiné části neberete sebou nechtěnou památku. Pokud máte explozivní průjem, budete mít asi i velký problém…

16. Opravdu jste nic neztatili z kapes?

17. Umýt ruce nebo alespoň dezinfekce či dezinfekční ubrousek.

18. Gratuluji, máte to úspěně za sebou a nejen pocit, že jste to zvládli je určitě příjemný.

Ve světě je spousta dalších druhů toalet, někdy to je fakt zážitek zkoušet správně použít daný záchod, ale jedno máme společné, když musíš, tak musíš, ať už si odkudkoliv 😀

 

Jaké zajímavé zkušenosti s toaletami během cest máte Vy? 🙂

 

Hasiči Turecko – Terme – Samsun

Hasiči Turecko  – Terme – Samsun

Během cesty Tureckem jsem jeden z dnů trávil v sedle kola ne zrovna na super cestě, velká silnici při pobřeží, kdy moře nešlo vidět, teplo a protivítr, kamiony, auta a jiná cesta nebyla…

Při průjezdu městem asi s 31 tisíci obyvateli jsem zahlédl hasičskou stanici. Přišlo mi to jako rodinný statek s hasičskými vozy pod střechou. Komunikace tentokrát byla zcela nemožná, nerozuměli jsme si téměř nic, ale díky fotkám, pantomimě a mému záchranářskému tričku pochopili o co jde a provedli mě. Stanice se třemi muži, kdy na výjezd vyjeli dva z nich v cisterně, na majáky ale bez houkání. 

Vybavení ve vozech velmi skromné, ale zázemí stanice opravdu rodinné. Nově zrekonstruovali část stanice, stále ještě nedokončené. Ochotně mě doprovázel jeden z těch služebně starších hasičů a nešetřil úsměvy, ačkoliv jsme si vážně nerozuměli.

Škoda že nemám bližší informace, ale tak to občas prostě bude, a díky fotkám si můžete udělat závěr sami 🙂

Záchranná služba Istanbul

Záchranná služba v Istanbulu

Navštěvovat záchranné služby bude poněkud náročnější než ty hasičské stanice. Hůře se mi hledají, dělával jsem to tak, že jsem si našel nemocnici a od ní sledoval nějakou sanitku, kam zajede popřípadě se rovnou zkusil zeptat kde mají sídlo. No na kole sledování sanitky odpadá 🙂 Navíc záchranné služby mají přece jen více výjezdů a méně času na povídaní si. Dále jazyková

bariéra, kdy anglický jazyk je relativně vzácnost. Takže to pojmu tak, že informace, které jsem pochytil předám, a jinak to bude asi hlavně o fotkách nebo případném videu.

V Istanbulu jsem viděl spoustu sanitek, občas blikali, ale poslušně stáli v řadě ostatních aut, občas i houkali, ale mám pocit, že to místní řidiči řeší ještě méně než v ČR.

Při prohlídce zdejších nejznámějších chrámů, jsem viděl stát na kraji silnice jednu ze sanitek i s posádkou a bez pacienta. Využil jsem toho, představil se a začala se mi věnovat sympatická žena

Esra, pracující u záchranné služby 3 roky. Ten den byla za volantem a další dva chlapi seděli vedle, zapnutý motor a klimatizace naplno 🙂

Bylo mi vysvětleno, že takhle každý den v Istanbulu postává asi 100 sanitek na předem určených místech hlavně kvůli turistům, předpokládám, že se různě střídají. No stejně, nechtělo by se mi… Dalších asi 500 sanitek čeká na výjezd na svých stanicích.

Slouží 24hodin a pak mají 3 dny volna 🙂 Během jedné služby mají průměrně 7 až 15 pacientů.

Posádky zde jsou jak s lékařem, tak bez lékaře. Ta dnešní tříčlenná je bez lékaře, jeden paramedik a dva zdravotníci s nižší zdravotnickou kvalifikací – tady byl trošku problém v komunikaci, jak že to přesně mají.

Žen tady údajně pracuje tak 15%, při ošetřování se snaží aby muže ošetřoval muž a ženu žena, ale není to striktní.

Ohledně kompetencí můžou vše, když jde opravdu o život. Ohledně vzdělání si nejsem jistý informacemi, ale snad studují 4 roky a pak další dva do nejvyššího vzdělání pro záchranáře.

Plat mají údajně ze začátku 3000 – 3500 Tureckých lir, což je teď asi 20 000 až 24 000kč podobně jako hasiči v Istanbulu.

Vybavení můžete posoudit sami podle fotek  🙂

Ptal jsem se na poslední těžký výjezd, šlo o mladého muž

e po pádu asi z 15m v továrně, těžké polytrauma, pneumothorax, krvácení, bohužel přes veškerou snahu se mladého muže nepodařilo zachránit…

Po závěrečné fotce se loučím a pokračuji v prohlídce města, mám pocit, že minimálně v Istanbulu se nemusíme moc bát kvality záchranné služby 🙂

 

 

Nástupní odborný výcvik nových příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky

Nástupní odborný výcvik nových příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

 

V období 5.9. až 16.12.2016 absolovovalo 30 nových příslušníku Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen HZSČR) nástupní odborný výcvik, pod vedením zkušených instruktorů ze školního a výcvikového zařízení ve Frýdku – Místku ( http://www.hzscr.cz/organizacni-slozky-skolni-a-vycvikove-zarizeni-hzs-cr.aspx ).

Kurz připravuje nové hasiče na svou pestrou budoucí profesi a vzdělává je v oblasti organizační struktury záchranných složek České republiky, základních návyků pořadového vystupování a služební zdvořilosti příslušníka, zdravotnická první pomoc, vyprošťování, práce ve výškách a hloubkách, chemická služba, široká problematikazdolávání požárů, radiokomunikace, vodní záchranářství, sebeobrana, práce se zvířaty,dálková doprava vody, záchrana z výkopů, hromadná neštěstí, povodně a další podrobnější témata.

Časová dotace kurzu je 600 hodin. viz. tabulka.

Tabulka – hodinové dotace

 

Ve dnech 13. – 15. 12. 2016  před koncem celého kurzu, jsme museli prokázat své znalosti před komisí při závěrečných zkouškách. Ty byly písemné na počítači, ústní a praktické. Zejména díky kvalitní výuce během celého kurzu nás uspělo všech 30 příslučníků HZS. Po tomto základním kurzu, jsme se rozjeli všichni na své domovské hasičské stanice a po třech letech náš vstup k HZS zpečetí tvz. Služební zkouška. Po úspěšném zvládnutí této zkoušky je přísluníkovi HZS nabídnuta smlouva na dobu neurčitou. V mezidobí mnoho kolegů podstoupí další doplňkové kurzy jako například práce s řetězovou pilou, strojní služba, speciální vodní či chemický výcvik a další odborné výcviky.

Vždycky jsem váhal, zda pracovat jako záchranář pro zdravotnickou záchrannou službu nebo pro HZS. Ve zdravotnictví pracuji již přes 10 let, proto jsem se přihlásil k hasičům, abych v budoucnu ničeho nelitoval. Poznal jsem spoustu fajn kolegů, kamarádů a zase o něco více nahlédl do členitého a přesto propleteného světa záchranářství. V současné době si dávám životní dovolenou, kterou chci spojit vysněné cestování po světě s návštěvou kolegů záchranářů a hasičů. Odborný výcvik je platný 5 let, takže uvidím co bude dál po návratu, ale bez sebevzdělávání to zpět jen tak samo nepůjde 🙂

Video níže jsem pořídil se souhlasem kolegů i vycvikového zařízení, slouží jako přiblížení obsahu kurzu pro nové příslušníky i širokou veřejnost a také jako vzpomínka pro naší partu 30 hasičů. Jde o moji prvotinu co se natáčení i stříhání týka.

Závěrem jsem si dovolil video věnovat také náhle zemřelému instruktorovi střediska ve Frýdku-Místku. Kpt. Ing. Zdeněk Cáb. Všechny nás tato informace zarmoutila. Čest jeho památce!

 

 

Ve zdraví do světa a zpět.

Zdraví na cestách. Nepodceňujte přípravu

Zdravotní potíže dokáží nepříjemně zkomplikovat pobyt v zahraničí. Plánujete dlouhodobý výjezd nebo jen dovolenou a nevíte, co vše je potřeba před cestou zařídit? Sepsali jsme pro vás podrobný seznam, abyste byli připraveni, nikoli nepříjemně zaskočeni.

Jak zůstat zdravý i na cestách

Cestování a zdraví: Jak se připravit a nic nepodcenit

Cestování po České republice, Evropě i jiných kontinentech je úžasné, nádherné, osvobozující…… dokud nám nejde o zdraví nebo dokonce život. V tu chvíli i sebekrásnější místo ztrácí své kouzlo a my máme jediné přání – uzdravit se co nejdříve…. přežít. Do jisté míry jde samozřejmě o štěstí. Je spousta cestovatelů, kteří projeli svět a po zdravotní stránce nebyli zdaleka dobře připraveni no a přežili bez větších obtíží. Taky je tu druhý extrém – přes veškerou snahu a prevenci dojde k onemocnění či úrazu.

Zdraví na cestě je důležitější, než sehnat letenku za super cenu, krásné ubytování na neobvyklém místě a zažít hladinu adrenalinu, co se do nás vejde. Přípravu každé cesty po zdravotní stránce nepodceňujeme, a proto i jeden z workshopů na Slow Travel Festivalu byl o 1. pomoci. Vedl ho Marek Balicki, který  pracuje jako lektor pro První pomoc živě a právě se připravuje na svou 1. dlouhou cestu. Dal dohromady seznam všeho, co byste měli před cestou zařídit, abyste byli maximálně připraveni a ne nemile překvapeni. Marku děkujeme!

 

Pro většinu z nás nevšední sanitky v Banátkách, Itálie.
Pro většinu z nás nevšední sanitky v Banátkách, Itálie.

Teoretická fáze příprav

Na začátek by si každý cestovatel měl zodpovědět pár důležitých otázek.

1.Kam pojedu?

Je totiž obrovský rozdíl řešit zdravotní obtíže na území ČR, kde, ať se to mnohým nemusí zdát, máme velmi vyspělou a všem dostupnou zdravotní péči, zkušené dispečerky záchranné služby  na telefonu, jenž Vás budou vést v první pomoci krok za krokem, až do příjezdu sanitky. V zahraničí už bude velmi záležet v jak vyspělé oblasti se zrovna nacházíte, můžete narazit na nedostupnost zdravotní péče, pochybnou hygienu či nesterilní přístup, neochotu, jazykovou bariéru, drahé soukromé kliniky, specifická zdravotní rizika pro danou oblast atd.

2. Na jak dlouho? ( víkend, 14 dní, měsíce, roky )

To je podstatné při tvorbě lékárničky, dostatečné zásoby léků, vhodná očkování, zdravotní pojištění, preventivní  lékařské zákroky ( př. stomatolog).

3. Kolik nás jede? ( sólo, pár, zájezd, expedice )

Hraje roli opět při tvorbě lékárničky,  zvážení množství zdravotního vybavení a léků. Jde-li o klasický organizovaný zájezd do zahraničí, většinou by vám měl být nápomocen přidělený delegát. V případě expedice lze určité vybavení rozložit mezi ostatní, tím  pádem vzniká prostor vzít i specifičtější vybavení ( většinou toto vybavení zajišťuje organizační tým ve spolupráci s lékařem).

Sólo cestovatel si bude muset poradit zejména sám.

4. Jak se budu přepravovat? ( autem, motorkou, na kole, pěšky s batohem)

Auto – často se stává, že zdravotnické vybavení nadimenzujete, protože co kdyby náhodou… a auto to uveze.

Motorka, skůtr – už začínáme řešit nedostatek místa, ale pořád tam je nějaký motor, co nám pomůže odtahat  tu  naši výbavu na cestách.

Kolo, koloběžka – místa  je ještě méně a navíc si to pěkně odšlapeme.

Baťůžkář – místo na lékárničku téměř žádné a každý gram se počítá.

5.  Jaké zdravotní vybavení umím používat? (profesionál vs. laik, absolvované kurzy první pomoci)

Profesionální zdravotník ve vaší partě, může být významná pomoc – přece jen by měl umět poskytnout rozšířenou první pomoc i za použití speciálních léků, vybavení (šití ran, malé speciální (CRP) proužky na stanovení vhodnosti podaní antibiotik apod.)

Ale i laik má možnost navštívit speciální kurzy první pomoci a tím pádem zvýšit šanci na přežití sobě i svému okolí.

Zjistíte, že k záchraně života často netřeba speciálního vybavení, stačí pouze znalosti a schopnost improvizovat.

 

Opravdu zážitkové kurzy firmy První pomoc živě.
Opravdu zážitkové kurzy firmy První pomoc živě.

Zdravotní marathón po doktorech

Chtě nechtě, některé lékaře byste měli navštívit ideálně v horizontu pár měsíců před odjezdem, aby se stihlo vše potřebné od očkování přes případné zákroky nejen u zubaře. Doporučuji začít u svého praktického lékaře.

S ním konzultujte:

  • svůj aktuální zdravotní stav
  • event. nastavení dlouhodobé léčby
  • předepsání léků
  • sepsání vašich alergenů
  • krevní skupinu
  • kontrola platnosti současných očkování + jejich kompletace v očkovacím průkazu (budete potřebovat pro vystavení mezinárodního očkovacího průkazu v centru cestovní medicíny).

Dalším krokem bude již zmiňované centrum pro cestovní medicínu (v ČR např. Očkovací centrum nebo Centrum cestovní medicíny). Zde se zeptají opět na základní informace ohledně vašeho zdraví (chronická onemocnění, užívané léky, alergie, platné očkování, aktuální zdravotní stav atd.)

Poté jim sdělíte svůj cestovatelský záměr a zkušený lékař s vámi probere možná rizika, doporučí vhodné očkování, speciální pomůcky (filtrace vody, moskytiéra…)  navrhne vhodné vybavení cestovní lékárničky zejména co se léků týče. Na cestovatelé jsou zvyklí, zodpoví všetečné otázky, vystaví mezinárodní očkovací průkaz, případné potvrzení pro určité léky, aby nebyl problém při přechodu hranic nebo na palubu letadla. Také poradí ohledně cestování s dětmi, protože přece jen jde o velmi specifickou problematiků závislou na mnoha faktorech.

Tip: Nezapomeňte si vzít i účet za případné očkování a zjistěte si u své zdravotní pojišťovny, zda máte nárok na příspěvek, i ušetřených 500 Kč se přece hodí (mě vyřízení trvalo na pobočce asi 5 minut).

 

Mezinárodní očkovací průkaz.
Mezinárodní očkovací průkaz.

Něco málo k očkování

Za cestovatelský standard se považuje platné očkování na tetanus, žloutenky typ A,B, břišní tyfus.

Nicméně se můžou hodit i jiné očkovací vakcíny (vzteklina, Meningokokové nákazy, Japonská encefalitida, Žlutá zimnice a další). Co se týká původců, přenosů, příznaků i léčby, doporučuji pořádně prostudovat stránky očkovacích center viz. výše, mají to pěkně zpracované, a nemá smyl to zde přepisovat.

Pozornost věnujte opravdu načasování první návštěvy kliniky. Pokud budete očkovaní více vakcínami, může se to pěkně protáhnout. V době očkování nesmíte být akutně nemocní (rýma u většiny vakcín nevadí) mezi různými typy očkování musí být časový odstup doporučený výrobcem (často 14 dnů) a například očkování proti vzteklině se provádí ve třech dávkách 0, 7 a 21 den s následným přeočkováním po 1 roce.

Vedlejší účinky závisí na citlivosti každého jedince, častější mohou být zejména u očkování tvz. živou vakcínou ( př. Žlutá zimnice), kdy je původce onemocnění oslaben, aplikován do těla, které si na něj samo vytvoří protilátky. Opravdu je potřeba s vedlejšími účinky počítat, není ostudou si v případě potřeby vzít i nemocenskou nebo dovolenou, než se v práci trápit či ohrožovat nepozorností ostatní.

Pro lepší představu uvedu orientační ceny některých vakcín (+ aplikace látky asi 150 Kč) platné k únoru 2017 na jedné z českých klinik. Aktuální ceny lze opět dohledat na jejich stránkách.

Bříšní tyfus890        Kč
Žloutenka typu A,B2x 1730 Kč
Tetanus450        Kč
Žlutá zimnice1170      Kč
Meningokokové nákazy1980      Kč
Japonská encefalitida2x 3150 Kč
Vzteklina3x 620   Kč

Jedna z mnoha návštěv centra pro cestovní medicínu a aplikace očkovací látky.
Jedna z mnoha návštěv centra pro cestovní medicínu a aplikace očkovací látky.

Lékaři vhodní k vyšetření před cestou

  • Zubní lékař – revize chrupu, plomby, preventivní vytrhnutí osmiček atd.
  • Dermatolog – preventivní vyšetření mateřských znamének či jejich chirurgické odstranění
  • Dámy – gynekolog – preventivní vyšetření či zákrok, předepsání léků, mastí pro řešení případných komplikací v zahraničí
  • Eventuálně specialista, u kterého jste sledovaní – neurolog, kardiolog – předepsaní speciálních léků na cesty (injekce s lékem pro alergiky, diabetiky apod.)

Pečlivé vyšetření u zubaře před letitou cestou po světě.
Pečlivé vyšetření u zubaře před letitou cestou po světě.

 

Další nezbytnosti

Vyberte si vhodné cestovní pojištění, pozor na různé výluky z pojištění (sporty, nadmořská výška) limity plnění a jiné nástrahy.

Cestovní pojištění byste měli při cestách do zahraničí uzavírat automaticky. Petr si při cestování po Taiwanu zlomil klíční kost a hned po návratu do Čech vznikl velmi rozsáhlý článek Kde sehnat nejlepší roční cestovní pojištění.

Zvažte vhodný kurz první pomoci. Ano, jsou to další peníze navíc, ale až to nedej bože  budete jednou potřebovat a půjde o život, tak jsou zkušenosti z výcviku doslova k nezaplacení.

Při výběru si projeďte recenze firem, na trhu jich je spousta. Důležité je podstatnou část kurzu absolvovat praktickými nácviky, simulovat různé situace doplněné o maskování poranění, třeba umělou krví, ať je to co nejvíce reálné.

Marek Balicki vede kurzy 1. pomoci pro První pomoc živě. V nabídce naleznete speciální kurz určený pro cestovatelé – Cestovatelská první pomoc. Náplň kurzu je vyloženě cestovatelská, seznámení se širokou škálou možných  zdravotních obtíží, úrazů a jak si s tím poradit.

Zájemci se mohou nezávazně přihlásit na mail marek@ppzive.cz až bude vypsán termín, Marek se vám ozve.

Příprava lékárničky

S tvorbou lékárničky pro vaší cestu vám pomůžou jak v kvalitních kurzech první pomoci, tak v centrech cestovní medicíny.

Základ všeho je vždy prevence. Některé vybavení nám může pomoct zvýšit šanci, aby k nákaze vůbec došlo. Jde o vhodný oděv, moskytiéra s impregnaci proti komárům (Permethrin), účinný repelent, speciální cestovní filtr na vodu, opalovací krémy a další. Filtrace vody je vhodná především pro dobrodruhy, kteří jsou i několik dnů, týdnů mimo civilizaci. Při používání místních vodních zdrojů člověk nikdy neví, zda v přítoku neleží například rozkládající se mršina či jiný zdroj kontaminace. Je lepší mít se na pozoru a zvolit vhodnou pomůcku pro filtraci, většina dostupných filtrů zachycuje pouze bakterie, nikoliv viry, což může ale i nemusí stačit, výběr už je na Vás. Nezapomeňte chránit se při sexu kvalitním elektronicky testovaným kondomem nejlépe Vaším, ať máte větší jistotu, že nemá trhlinky.

Důležité je, mět s tím co vezu sebou pracovat. Ideálně zvládnout s jednou pomůckou vymyslet co nejvíce způsobů použití, prostě improvizovat. Tím ušetříte velkou část místa v batohu. Zjistíte, že v mnoha případech vám bude stačit povědomí o první pomoci a z pomůcek to, co zrovna máte na sobě nebo po ruce.

Pokud se dostanete do situace, kdy budete ošetřovat někoho cizího, zejména budou-li přítomny tělní tekutiny pacienta, v první řadě myslete na své bezpečí a zdraví, nejlépe na pacienta sahat pouze v rukavicích pro první pomoc.

Jako příklad níže uvádíme především základní vybavení cestovní lékárničky autora článku Marka, které sebou většinou bere na své cesty po světě. Názory, co je základní a co rozšířené  se budou u každého samozřejmě lišit. V rozšířené variantě taky nebudete brát vše, ale vyberete si dle potřeb včetně léčiv.

Základní vybaveni lékárničky

  • zdravotnické rukavice
  • zaškrcovadlo ( např. SWAT)
  • sterilní krytí 10x20cm ( vakuovaná kompresní gáza)
  • elastický obvaz
  • skalpelová čepelka (podobné žiletce)
  • spínací špendlík
  • dezinfekce
  • odolné polštářkové náplasti (gelové)
  • termoizolační folie

Autorova lékárnička v batohu pro každý den v ČR.
Autorova lékárnička v batohu pro každý den v ČR.

V rozšířené variantě

Už je na vás co sebou chcete tahat, s čím umíte pracovat a kolik máte peněz.

  • Viz. Předchozí základ
  • hemostatikum – př. Gáza Celox – k zástavě opravdu masivního krvácení
  • izraelský obvaz – vylepšený tlakový obvaz k zástavě krvácení
  • další obvazy ( různé velikosti )
  • trojcípý šátek
  • resuscitační rouška
  • sáček
  • sterilní tampóny
  • nepřilnavé krytí do otevřené rány – Inadine, Mastný tyl…
  • gel určený na popáleniny – Water-Jel
  • nůžky – pro moto cestovatele – záchranářské
  • pinzeta na obočí – malá a špičatá, všestrannější použití
  • sterilní injekční jehly a stříkačky ( 2ml, 10ml) – do rozvojových zemí
  • náplast cívka nebo ,,americká stříbrná páska“
  • dezinfekce rukou, repelenty, chemická nebo mechanická úprava vody
  • univerzální dlaha – př. SAM Splint…
  • náplasťové stehy – steristrip
  • teploměr
  • popřípadě jiné užitečné vybavení dle typu cesty a vašich kompetencí

Léky

    • Pozor na vybrané země vyžadující potvrzení původu léčiv z důvodu ilegálního obchodů.
    • Léky, které potřebujete mít při sobě i na palubě letadla ( hlavně ty s jehlou jako např. inzulín) doporučuji mít sebou žádaný dokument – bližší informace i potřebná potvrzení léčiv v centru cestovní medicíny
    • Vyndat z neskladného obalu, pečlivě popsat, gumičkou připevnit příbalový leták a uchovat v průhledném, voděodolném sáčku
    • Uchovávat v suchu, mimo přímé slunce
    • Pozor na lokální prodej léčiv v zahraničí ( tržnice, ulice…)
    • Neužívat po uplynutí doby použitelnosti (expirace) zejména na cestách, kdy se stále mění podmínky skladování

  • U výběru léčiv je nanejvýš důležitá spolupráce s vaším lékařem pro výběr nejvhodnějších léků přímo pro vás!!!
  • Níže uvedené léky slouží jen pro informaci, ne všechna léčiva jsou volně prodejné a je potřeba řídit se instrukcemi lékaře a příbalového letáku!

Základní léky:

  • Zastavující průjem – Ercefuryl, Smecta…
  • Tlumící bolest – Paralen, Ibalgin, Aulin, Algifen….
  • Snižující horečku – Paralen, Ibalgin…
  • Širokospektrá antibiotika – Ciplox…
  • Tlumící případnou alergickou reakci – Epipen inj, Zyrtec, Fenistyl Gel,…
  • Masti na plísňová onemocnění – Fungicidin mast, Clotrimazol, Imazol Krémpasta …
  • Vaše osobní léky na chronická onemocnění – srdce, astma, alergie…
  • Otrava nejen jídlem –Carbosorb ( známe jako tvz. živočišné uhlí )
  • Popřípadě užívaná hormonální antikoncepce

Rozšířené vybavení léky

  • viz. Předchozí základ
  • Léky  proti nevolnosti – Torecan, Motilium, Kinedryl…
  • Kašel – Stoptussin,Codein…
  • Projímadlo– Guttalax…
  • Pálení žáhy – Maalox, Helicid…
  • Opruzeniny – Dětský zásyp…
  • Infekce zažívacího traktu – Entizol, Endiaron…
  • Oční a ušní záněty – Fucithalmic, Opthalmoseptonex…
  • Probiotika – Biopron Forte…
  • Prevence malárie – Malarone…
  • Léčba výškové nemoci – Diluran…
  • Rehydratační roztok – při dehydrataci způsobené především těžkými průjmy, zvracením – Kulíšek Forte…
  • Podpora trávení nejen po dietní chybě – Pancreolan Forte, Espumisan, Anacid…
  • Uvolnění křečí – bolestivá menstruace – většina žen již má svůj „oblíbený“ lék, nebo doporučí Váš gynekolog ( Panadol, Algifen, Valetol…, ledvinové či žlučové kameny – NO-SPA…
  • Dezinfekční gel na ruce – Sanytol, Sterillium…
  • Záněty močových cest – Biseptol…
  • Podpora imunity – velký výběr vitamínů všeho druhu
  • Zmírnění následků podrážení pokožky sluncem  – Panthenol pěna…
  • Prevence a léčba křeče svalů ( nikoliv záchvaty) -Magnesium – Magne B6 Forte – ideálně v malých sáčcích , obsah vložený pod jazyk začne působit rychleji oproti tabletám

10 tipů na závěr

  1. Před oblékáním vždy preventivně vytřepte oděv i boty, štíři a jiná zvířátka si mohli věci vybrat jako svůj nový pelíšek.
  2. Než vstoupíte do vody si zjistěte, zda se v okolí neobjevují nebezpeční vodní živočichové zejména některé typy medůz, mořští ježci atd.
  3. Místní jídlo ochutnávejte v restauracích a klidně i na ulici, hlavně pozor na místa, kde nemusí být takový odbyt jídla, tudíž hrozí zkažení potravin.Nejlepší je vidět tepelnou úpravu Vašeho pokrmu na vlastní oči.
  4. I malé rány nepodceňujte, proveďte brzkou dezinfekci, případné krytí rány.
  5. To že místím jejich výrobky a tepelně neupravené potraviny nevyvolávají zdravotní problémy neznamená, že to samé platí pro nás.
  6. Pečlivě zvažte, jakýkoliv kontakt s místní vodou z kouhotku jako prevenci průjmu (led, zmrzlina na ulici, čištění zubů, oplachování ovoce…)
  7. Popíjejte alkohol, pokud možno s důvěryhodnou osobou a nenechávejte své pití bez dozoru, stává se, že si Vás někdo vytipuje, něčím omámí a v lepším případě pouze okrade.
  8. Když už jsi půjčíte třeba motorku, skůtr, kolo apod. půjčte si a opravdu použijte i adekvátní ochranné pomůcky, velkou část nehod mají na svědomí cizinci, kteří v jiném prostředí často chybují.
  9. Vysokohorskou turistiku, Urbex, freediving a jiné aktivity provádějte pokud možno s někým. Každý občas chybujeme nebo máme smůlu, potom přijde vhod parťák s pomocnou rukou.
  10. Máte-li sebou svoje sterilní jehly a stříkačky a jste ve zdravotním zařízení s evidentně nízkou úrovní hygieny, trvejte na tom, aby léky připravili před vámi. Mohlo by se stát, že mimo váš dozor dojde k nevhodné manipulaci nebo výměně za již použité.

 Pozor na Vaše nehody při cestách v cizím prostředí!!!
Pozor na Vaše nehody při cestách v cizím prostředí!!!

Pokud vás zajímá zdravotní problematika více, navštivte Hedvabnastezka.cz, kde najdete zkušenosti jak cestovatelů, tak články sepsané odborníky.

A teď už jen najít na mapě správnou destinaci, koupit letenku za boží cenu a vybrat správný batoh. Šťastnou cestu a ať vám v lékárničce ubývá maximálně ibuprofen po ranní kocovině:)

Marek Balicki

Třicetiletý záchranář, zdravotní sestra, hasič a lektor zážitkové první pomoci se chystá na svou vysněnou dovolenou po světě. Sledovat ho můžete na facebookové stránce Záchranář na cestách, nebo na blogu Paramedic’s journey.

Logo cesty Záchranář na cestách / Paramedic’s journey.
Logo cesty Záchranář na cestách / Paramedic’s journey.